Homolopulové

Migrační vlny Homolupulů a vznik nových osídlení

V průběhu staletí se měnily zvyky Homolupulů žijících na území dnešní slavné chmelařské oblasti. Některé skupiny Homolupulů, zejména ty, které obývaly okrajová území, kde se chmeloviště prolínala s okolní krajinou, byly silně ovlivňovány tradicemi a zvyky jiných žíznivých kmenů. Mezi takové skupiny Homolupulů, které propadly pokušení, patřily zejména rody Slivochů a Slivošů. Ti vnesli do okrajových poloh chmelovišť vysazování ovocných stromů a to zejména švestek. Zejména švestky při květu ovlivňovaly chuť piva připravovaného v Homolupulovských varkách. To nenechávalo ostatní pivomilnou populaci v klidu. Někdy na přelomu 18. století před naší letopočtem byli Slivoši a Slivochové z území Homolupulů vyhnáni. Byli zatlačeni do vzdálených krajů směrem na východ. Část z nich se usadila v okolí dnešního Olomouce a Tršic a vrátila se k pivovaření z chmele. Nepoučitelná část švestkové kultury pokračovala v tažení východním směrem a usadila se až v oblastech dnešního Valašska, které celé zaplevelili švestkovými stromy.

Ještě před vyhnáním Slivochů došlo k odchodu části jednoho rodu Homolupulů směrem do blízkých hor. Pokušení z rychlého zbohatnutí obchodem a těžbou drahých kamenů bylo příliš veliké. Tento odchod se týkal pouze malé skupinky starousedlíků z oblasti dnešních Krušovic, ale přesto byl významný – dle názvu své původní osady stanovili tito Homolupulové dnešní pojmenován Krušné hory a zároveň se stali prapředky bájného národa Krušnohorců.

Homolupulů přibývalo a kvalitní chmeloviště nešla zvětšit. Proto několik století před naším letopočtem opustil území dnešního Chrámu Chmele a Piva i kmen Urquellů. Tito Homolupulové se usadili v okolí dnešní Plzně, kam se pokusili přenést některé chmelařské a pivo-várnické zvyky. To se jim částečně podařilo. Přátelští Urquellové se časem zaměřili pouze na výrobu chmelového moku, ale chmel museli donášet z chmelovišť svého pradomova na dnešním Žatecku.

Jedna vlna Homolupulů migrovala i do jižních Čech, kde založili osadu Budůvíce (dnes Budějovice). Tam budvařila tak, jak se to naučila ve svých rodných chmelovištích. To znamená, že vařila pivo ve varkách a přelévala jej do budů (dnes: dubových sudů). Budvaření je oblíbené v Budějovicích dodnes, ale jen zasvěcení Homolupulogové vědí, jak místní pivo přišlo ke svému dnes již slavnému pojmenování !