Muzeu Homolupulů

Muzeum Homolupulů v Žatci vám představuje zajímavé archeologické nálezy a další exponáty, které dokládají návštěvníkům historický význam dávné chmelové kultury, která obývala před mnoha a mnoha lety zdejší chmelařský region, dnes přezdívaný Chrám Chmele a Piva.

Z vynálezů a objevů Homolupulů, jak vědci dnes nazývají příslušníky tohoto pivního národa, čerpaly zkušenosti celé generace pivařů i nepivařů po celém světě po celá tisíciletí.

Muzeum Homolupulů, které je umístěno v bývalé středověké hradební baště, vás osloví svým drsným prostředím, s kterým kontrastuje jemnost, vynalézavost, ba přímo genialita dávných Homolupulů.

Možnost zakoupení zajímavých suvenýrů trička, RPZ, pohlednice.

Kontakt: Turistické informační centrum Žatec (TIC), budova radnice, www.mesto-zatec.cz
Otevírací doba: červen až září, jen po předchozí domluvě s TIC Žatec, tel. 415 736 156
Vstupné: 10Kč

Jaké exponáty na Vás čekají ?

Rekonstruovaný hrob nejstaršího pivaře světa – Lojzy Lupulína

Homolupula objeveného v dubnu roku 2001 pod dlažbou žateckého náměstí.

Hliněná destička se sedmi vrypy a nádoba o objemu 0,498 litru

Nejstarší doposud známý pivní účet svět objevený v hrobové výbavě Lojzy Lupulína.

Sudoměrka

Geniální vynález Homolupulů určený k výrobě dubových sudů – tzv budů.

Prastará pivajice

Zrůdný pivní parazit.

Obraz Pabla Pivassa

Pravěkého předchůdce známého kubistického malíře.

Sud na teplé i studené pivo

Geniální víceúčelový sud Homolupulů.

Nejstarší pivní infúze

Je představena modelem v expozici Chmelobrany

Vzducholoď plněná bioplynem

Tuto vzducholoď používalo letectvo Chmelobrany. Vystaven je pouze model, sestrojený dle nalezených torz

Rybniční ponorka

… s originál periskopem. Využívá ji čambul Říčního a rybničního námořnictva Chmelobrany

Kino Homolupulů, fotografie z Chmelfestů v Žatci

a mnoho dalších exponátů…………….

Sponzor Homolupulů a Chmelařského muzea

Homo Lupulus

Objev „nejstaršího pivaře“ v dubnu roku 2001 pod úrovní žateckého náměstí rozhodně nebyl, až na docela malou hliněnou destičku na dně hrobu, takovou senzací, jakou z něj udělaly některé sdělovací prostředky u nás i v zahraničí. V mnoha zajímavých nálezech se objevují stopy zvláštní kultury, které lze datovat do období mezi 3. až 4. tisíciletím před naším letopočtem. Antropologické výzkumy, pylové a dendrologické analýzy a vědecké rozbory nacházejí v nálezech této dávné kultury mnoho společných zvláštních rysů.Tyto znaky však nelze vysledovat u žádné jiné známé kultury na území celé Evropy a to ani z pozdějších období. Jedná se především o celkově mohutnější stavbu skeletu, mírně deformovanou páteř pocházející pravděpodobně od dlouhodobé zátěže v oblasti zad i břicha a změny v krční části páteře.

Rovněž tak hrobová výbava je charakteristická a odlišuje se od obdobných nálezů v jiných lokalitách. Téměř ve všech hrobech bylo nalezeno množství hliněných úlomků konkávních i plochých tvarů se segmenty nečitelných vrypů, úlomky opracovaného dubového dřeva a záhadné kroužky z kovu o velikosti dnešního papírového pivního tácku. Nález na žateckém náměstí navíc obsahoval téměř kompletní, i když silně poškozenou hliněnou nádobu o objemu O,492 litru a malou hliněnou destičku se sedmi vrypy. A právě objev této destičky způsobil onu velkou senzaci a přispěl k objasnění souvislostí s mnoha předešlými nálezy. Jednalo se totiž s největší pravděpodobností o nejstarší pivní účet, jaký kdy byl nalezen!

V okolí dnešního Žatce rostl divoký chmel již v dávných dobách a to potvrdily i pylové a spektrální analýzy provedené na odebraných vzorcích zeminy, které zjistily přítomnost pylu chmele (Humulus Lupulus L.). Nejinak tomu bylo i při objevu“ nejstaršího pivaře“ na žateckém náměstí, kde se navíc prokázalo, že hliněná nádoba, kterou kostlivec křečovitě držel ve své pravé ruce, musela být naplněna koncentrovaným chmelovým mokem. Toto zcela evidentně prokázané používání chmele při přípravě nápoje odlišuje tohoto starověkého člověka od ostatních jeho současníků natolik, že byl ve vědecké literatuře pojmenován Homo Lupulus nebo i Homolupulus.

VYNÁLEZ CHMELEZA

Podle archeologických nálezů z období před a po roce 1000 př. n.l. lze doložit, že Homolupulové znali železo ještě před starší dobou železnou. Tvrdost a křehkost hrotů z ošťepů, které byly nalezeny v roce 1963 u Libořic, vyvolala u zasvěcených Homolupulologů dojem, že použité železo bylo navíc dobře zakalené.

Když v roce 1968 pronikly na veřejnost informace tom, že chemická analýza prokázala v železných hrotech přítomnost mikroskopických částí chmelového pylu, byla odborná veřejnost dokonale zaskočena. Nikoliv však Homolupulogové, kteří již dříve upozorňovali na to, že dávní Homolupulové železo znali a vyráběli. Tehdy však nikdo nechtěl uvěřit tomu, že se rozžhavené železo kalilo v kádích s pivem (povrch takto kalených výrobků tím získával nádherný patinovaný povrch a hedvábný lesk). A najednou byla tato teorie vědecky doložená! Homolupulové objevili CHMELEZO – železo kalené v pivu!

Torza předmětů z chmeleza, jež byly objeveny na různých místech naší chmelařské oblasti – území Chrámu Chmele a Piva – jsou vystaveny v Muzeu Homolupulů v Žatci.